Školské poradenské pracoviště

ŠKOLSKÉ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ

Školské poradenské pracoviště pracuje neustále, pokud potřebujete konzultovat stačí si domluvit schůzku. 

Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou obvykle zajišťovány školním metodikem prevence a výchovným poradcem, což jsou funkce ve školách ze zákona povinné. 

Standardně pracovníky tohoto institutu bývají školní psycholog, příp. školní speciální pedagog. V současné době se stále více objevují mezi pracovníky také sociální pedagogové. Součástí poradenského týmu se při zřízení školního poradenského pracoviště stávají zpravidla také školní metodik prevence a výchovný poradce, utváří se rovněž konzultační tým složený z vybraných pedagogů školy.

Uvnitř školního poradenského pracoviště je nutné rozdělení činností všech poradenských odborníků. Školní psycholog či školní speciální pedagog vytváří systém včasné identifikace žáků s výukovými obtížemi a vytváří strategii používání ve školách pro prevenci výukových obtíží ve vztahu k reedukaci. Dále se věnuje metodické podpoře učitelů, zajišťuje krizovou intervenci.

Výchovný poradce

je odborník, který zajišťuje v rámci školy základní pedagogicko-psychologické poradenství a koordinaci odborné intervence ve vztahu k žákovi s konkrétními vzdělávacími
a výchovnými problémy. Stěžejní oblastí jeho odborného zájmu je také kariérní poradenství. 

Stejně jako u školního metodika prevence je funkce výchovného poradce pro školu povinná a její existence a rovněž adekvátní vzdělání pro pedagogicko-psychologické
poradenství podléhá kontrole České školní inspekce. 

Shrneme-li poslání výchovného poradce na školách, řeší tyto stěžejní úkoly:
 -  řeší prospěchové, kázeňské, rodinné a zdravotní problémy na základě podnětů ve škole; 
 - provádí depistáž a orientační šetření žáků, jejichž psychický a sociální vývoj, výchova,
   vzdělávání nebo příprava na budoucí povolání vyžaduje zvláštní pozornost;
 - předkládá řediteli školy a zákonným zástupcům dítěte návrhy na další péči o tyto žáky,
   případně doporučení na další odbornou spolupráci s jinými odborníky, ať už v rámci školy
   (školní psycholog, speciální pedagog, sociální pedagog) nebo mimo školu (PPP, SVP, SPC);
 - průběžně sleduje další vývoj těchto žáků; 
 - poskytuje žákům a jejich zákonným zástupcům výchovné poradenství v otázkách rozvoje žáků, prevence
   a řešení výukových problémů; 
 - koordinuje řešení problémů ve vztazích mezi žáky, jejich rodinami a školou a spolupracuje s rodinami dětí,
   jejichž další vývoj vyžaduje zvláštní pozornost;
 - informuje žáky, jejich zákonné zástupce a pedagogické pracovníky o činnosti PPP, SVP a SPC a možnostech
   využití služeb těchto a dalších poradenských zařízení či odborníků (např. psychologa, psychiatra,
   sexuologa, sociálního pracovníka, právníka atp.);
 - metodicky pomáhá učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům školy při řešení problémů vývoje a vzdělávání žáků;
 - vede písemné záznamy umožňující doložit obsah a rozsah vlastní poradenské činnosti včetně navržených a realizovaných opatření;
 - zajišťuje pro žáky kariérní poradenství a aktivně se podílí na utváření profesní orientace žáka (Bartoňová, Pipeková, 2006, s. 51-52).

Školní speciální pedagog

vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a všech ostatních žáků, kteří potřebují speciálně pedagogickou
podporu a péči založenou na krátkodobých či dlouhodobých podpůrných opatřeních. V aktuálním trendu inkluzivního vzdělávání se podílí na utváření podmínek a prostředí pro
inkluzi ve školním prostředí. Má etopedické zaměření a ve školním prostředí pracuje jako podpora pro děti s poruchami chování. 

Proto následující oblasti, vymezující možné činnosti speciálního pedagoga ve škole, je třeba v kontextu sociální patologie chápat aplikovaně se zaměřením na poruchy chování.

A) Depistážní činnosti
 - Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče. 

B) Diagnostické a intervenční činnosti
a) Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení.
b) Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání intervenčních činností). 
c) Realizace intervenčních činností, tj. 
             - provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační), 
             - provádění, event. zajištění speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků, 
             - participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka,
               se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř a vně školy), 
             - průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav,
             - úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů, 
             - zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem), 
             - speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogy školy, 
             - participace na kariérovém poradenství-volba vzdělávací cesty žáka-individuální provázení žáka
             - konzultace s pracovníky specializovaných poradenských a dalších pracovišť

C) Metodické a koordinační činnosti
a) Příprava a průběžná úprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole - koordinace speciálně pedagogických poradenských služeb na škole.
b) Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
c) Participace na vytváření vzdělávacích plánů a programů školy s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
d) Metodické činnosti pro pedagogy školy-specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně zdravotního postižení, návrhy metod a forem práce se žáky - jejich zavádění do výuky,
    instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
e) Koordinace a metodické vedení pedagogických asistentů ve škole.
f) Dokumentace případů a její zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, administrativa (Vyhláška č. 72/2005 Sb.)

Školní metodik prevence

je odborník, který zodpovídá za preventivně-výchovnou strategii školy. Koncipuje minimální preventivní program a koordinuje realizované preventivní aktivity,
které mají směřovat k posilování kompetencí děti ve vztahu k nejrůznějším formám rizikového chování.

Funkci školního metodika prevence může vykonávat pedagog, zpravidla jeden z učitelů, který má adekvátní vzdělání pro tuto pozici (akreditovaný vzdělávací kurz).
Jedná se o funkci, kterou musejí mít zřízeny všechny školy a školská zařízení (podléhá kontrole České školní inspekce). Zmíněná Vyhláška MŠMT č. 72/ 2005, příloha č. 3
vymezuje tzv. Standardní činnosti školního metodika prevence, a to:

A) Metodické a koordinační činnosti 
1. Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy
2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního
    a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších forem rizikového chování. 
3. Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy
    apod.).
4. Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování.
5. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců. Prioritou v rámci tohoto procesu je
    prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti.
6. Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně
    a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence rizikového chování.
7. Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
8. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně
    osobních údajů.
9. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.

B) Informační činnosti 
1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým
    pracovníkům školy.
2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
3. Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, poradny,
    zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci).

C) Poradenské činnosti 
1. Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování
    péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli).
2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových
    faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikových projevů v chování ve škole.
3. Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými
    školskými zařízeními.